Labe, plavba a jejich proměna
Plavba na Labi má kořeny již před koncem 10. století našeho letopočtu. Dle záznamu z doby kolem roku 950 dal kníže Ota I. pro dopravu soli do Čech stavět pevné lodě. Na vrcholu byla na přelomu 19. a 20. století, kdy řeka sloužila především k přepravě uhlí a dalších komodit. Labe je důležitou vodní cestou i dnes, přestože objem přepravy je ve srovnání s minulostí nižší. Její další rozvoj předpokládají národní i evropské strategické dokumenty.
Regulace v 19. století
Labe se v průběhu staletí výrazně proměnilo. V 19. století proběhly na celém úseku dolního Labe, od Střekova až po státní hranici, rozsáhlé úpravy koryta a břehů. Byly odstraněny říční ostrovy, rozebrány staré jezy a plavební koryto bylo prohloubeno a napřímeno. Současná podoba řešeného úseku Labe je výsledkem kombinace technických regulačních úprav z 19. století a následných přírodních procesů. Labe v tomto úseku proto nelze označovat za původní nebo přírodní tok v jeho historické podobě.
Výraznou proměnu řeky lze názorně sledovat například na Labi u Svádova, viz obrázky níže:

Úsek Labe ve Svádově v 19. století

Stejný úsek dnes
Klíčové milníky
1950–1990
Řada studií prokazuje nutnost výstavby plavebních stupňů
1992
Zadání stavby plavebně-energetického využití dolního Labe (Malé Březno, Dolní Žleb)
2005
Zahájení procesu EIA pro plavební stupeň
Děčín-Loubí
2010
Předložení dokumentace EIA
2016
Vrácení dokumentace k doplnění
2019
Ukončení procesu EIA MŽP
2026
Nové podání EIA
Záměry zlepšení splavnosti ve 20. a 21. století
Od studií k návrhům konkrétních řešení
Zákon z roku 1901 stanovil pro České země rozsáhlý program rozvoje vodních cest a úprav řeky, který byl postupně realizován i v období první republiky. Posledním stavidlem na českém území tak zůstalo vodní dílo Střekov dokončené v roce 1936.
Po druhé světové válce byla pro úsek mezi Ústím nad Labem a státní hranicí ČR/SRN zpracována řada plavebně-energetických studií, které prokázaly, že zlepšení splavnosti nelze zabezpečit jinak než výstavbou plavebních stupňů. Na jejich základě se ustálil návrh výstavby dvou stupňů v lokalitách Malé Březno a Dolní Žleb, včetně návrhu přečerpávací vodní elektrárny v Dolním Žlebu. Přitom vždy převažoval zájem o realizaci záměru v resortu energetiky.
V roce 1992 byla zpracována dokumentace na dvě plavební stupně – v Malém Březně a Dolním Žlebu s tím, že výška jezu v Dolním Žlebu měla být 8 metrů a vzdutí nad jezem mělo zasahovat až k Malému Březnu. Roční výroba elektrické energie měla dosáhnout 210 GWh při výkonu 40 MW. V roce 1996 bylo navrženo posunutí plavebního stupně z Dolního Žlebu do Prostředního Žlebu tak, aby bylo vyloučeno dotčení přírodního prostředí v kaňonu Labe. Protože by tím došlo ke snížení výroby elektrické energie, skončil investorův zájem o realizaci touto změnou.
V roce 2000 byla na ministerstvo životního prostředí podána první dokumentace EIA, zahrnující dva plavební stupně – v Malém Březně a Prostředním Žlebu. V roce 2002 bylo k této dokumentaci vydáno nesouhlasné stanovisko.
V roce 2010 byla na ministerstvo životního prostředí podána další dokumentace EIA (oznámení bylo podáno již v roce 2005), zahrnující již jen jeden plavební stupeň, a to v Prostředním Žlebu. Předložené varianty řešení byly několikrát upravovány, naposledy na základě vyhlášení nové evropsky významné lokality Porta Bohemica v roce 2016.

Sucho v Dolním Žlebu – historický snímek - 1904
Koncepce rozvoje vodní dopravy
Ve stejné době jako druhá EIA procházela hodnocením vlivu na životní prostředí koncepce rozvoje vodní dopravy, která obsahovala výstavbu plavebního stupně Děčín popsanou obecně pouze jako pohyblivý jez, plavební komoru a malou vodní elektrárnu.
Na základě této specifikace vydala Správa národního parku České Švýcarsko v roce 2018 stanovisko, že kompenzační opatření pro významně negativní dopad takto popsaného plavebního stupně na stanoviště 3270 soustavy Natura 2000 nelze stanovit.
Ředitelství vodních cest se na základě této skutečnosti rozhodlo do vyjasnění možnosti kompenzačních opatření v druhém procesu EIA nepokračovat. V roce 2019 byl proces EIA ze strany MŽP ukončen.
Dnes
V únoru 2025 podepsalo Ředitelství vodních cest ČR na základě výsledků veřejného výběrového řízení smlouvu s konsorciem PORTOS AZ GEO ECOLOGICAL CONSULTING – EIA Děčín na zajištění procesu EIA pro záměr Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN.
Mimořádná pozornost je již od počátku věnována minimalizaci vlivu na přírodu a problematice kompenzačních opatření.
30. 9. 2026 bylo podáno oznámení EIA. Jeho zpracování však předcházela fáze zaměřená na:
komunikaci s klíčovými českými i německými aktéry
identifikaci a základní návrh technických variant řešení